Kvete v dubnu až květnu. Květy jsou až 5 cm široké, bílé s vnějším červenavým nádechem, s 5 korunními lístky a 15–20 tyčinkami. Jabloň je cizosprašný strom. K opylení je nutný pyl z jiné odrůdy.
Velikost pylového zrna: 26–50 µm
Plodem je kulovitá malvice (jablko) o průměru alespoň 5 cm, s 5–10 semeny. Podle odrůdy mají plody různý tvar a zbarvení od zelené až po tmavě červenou.
Již v dobách antiky byly pěstovány první odrůdy jabloní. Za vlády Karla Velikého začal i u nás velký rozvoj v pěstování většího počtu odrůd. V současnosti jsou v mírném pásmu celého světa vysazovány tisíce kultivarů. Jabloně vyžadují na živiny bohatou, humózní půdu na slunném stanovišti. Stromy je vhodné pravidelně prořezávat. Odrůdy lze štěpovat na různé odnože.
Ačkoliv bylináři běžně nezařazují jabloň mezi léčivé rostliny, prospěšnost plodů pro zdraví je nesporná. Jablka obsahují řadu důležitých látek: kyseliny, cukry, vlákninu, pektin, vitamíny (provitamín A, B, vitamín C, E, kyselina listová) a minerální látky (draslík, železo). Jablka oboustranně regulují trávení – pomáhají pří zácpě i při průjmu, dále léčí žaludeční katary, posilují nervovou soustavu, pomáhají při bolestech hlavy, odstraňují nespavost a únavu a jsou vhodná jako prevence proti onemocnění žlučníku. Vláknina z jablek přispívá ke snižování krevního tlaku. Jablka jsou rovněž doporučována i nemocným cukrovkou.
Jabloň lesní (Malus sylvestris)
Jabloň nízká (Malus pumila)
Jabloň Sieversova (Malus sieversii)
Jabloň drobnoplodá (Malus baccata)
Jabloň mnohokvětá (Malus floribunda)
Jabloň hnědá (Malus fusca)
Jabloň vznešená (Malus spectabilis)