Višeň obecná je poměrně nízký strom, nedosahující výšky ani 10 m. Kůra kmene je tmavě hnědá, lesklá, místy se odlupující v tenkých vrstvách. Starší kůra je rozpraskaná. Listy jsou opadavé, eliptické až vejčité, až 7,5 cm dlouhé a 5 cm široké, tmavě zelené, lesklé, po okraji pilovité. Na řapíku listu nejsou většinou žádné žilky na rozdíl od třešně.
Višeň obecná
Prunus cerasus, Cerasus vulgaris
pyl je nevýznamným alergenem (ovoce je důležitým alergenem)
Řád:
Rosales
Čeleď:
Rosaceae (růžovité)
Anglicky:
Sour cherry, Dwarf cherry
Francouzsky:
le Cerisier acide, Griottier acide
Německy:
die Sauerkirsche, die Weichselkirsche
Znaky
Květ
Chudokvěté okolíky bílých až slabě narůžovělých oboupohlavných květů, s pěti korunními lístky, rozkvétají v malých chomáčcích po 2–5 v dubnu a květnu.
Velikost pylového zrna: 31–50 µm.
Plod
Plodem je jedlá, červená až tmavě červená peckovice, o šířce 2 cm, která má oproti plodu třešně kyselou a poněkud trpkou chuť.
Výskyt
Původní oblastí výskytu je Malá Asie, Kavkaz, jihovýchodní Evropa a Balkán. Pěstováním se rozšířila do mírného pásma téměř celého světa. Velmi často zplaňuje. Nalézt ji pak můžeme v lesích, houštinách a na podobných místech.
Další informace
Plody se konzumují syrové nebo se zpracovávají a připravují se z nich marmelády, džemy, kompoty, sirupy, pálenky, likéry atd. Obsahují vitamíny (vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B), třísloviny, kyselinu citronovou a jablečnou, minerální látky a další důležité látky. V léčitelství se používají také stopky plodů, které představují prostředek proti kašli, působí protikřečově i jako močopudný prostředek. Mírně působí i při průjmech. Višňové dřevo je oblíbené mezi truhláři pro svoji pevnost a krásnou červenožlutou barvu.
