Statný strom dorůstající až 20 m s kuželovitou korunou a červenohnědou, lysou a lesklou kůrou. Listy jsou vejčité až eliptické, 3–7 cm dlouhé, zašpičatělé, lesklé, tmavě zelené, zčásti vroubkovaně pilovité.
Řád:
Rosales
Čeleď:
Rosaceae (růžovité)
Anglicky:
European pear, Common pear
Francouzsky:
Poirier commun
Německy:
die Kultur-Birne
Znaky
Květ
Kvete od dubna do května. Bílé květy s obvejčitými korunními plátky se nacházejí po 3–9 v chocholících. Většina odrůd pěstovaných u nás je cizosprašných a k opylení je potřeba pyl z jiné odrůdy.
Velikost pylového zrna: 26–50 µm
Plod
Plodem je okrouhlá až lahvicovitá malvice (hruška) dle odrůdy zelené až žlutavě červené barvy.
Výskyt
Hrušně pocházejí pravděpodobně z jihozápadní Asie, odkud se šířily do Řecka a odtud dál do Evropy. Již ve starověkém Římě bylo popsáno 35 odrůd hrušní. V 18.–19. stol. nastal na našem území významný rozvoj ovocnářské produkce a s ním došlo i k zavedení nových odrůd. Pěstování hrušní se rozšířilo do všech oblastí mírného pásu světa. Vhodnými místy pro výsadbu jsou slunná stanoviště s humózní půdou.
Další informace
Hrušně jsou pěstovány pro své plody, které jsou bohatým zdrojem vlákniny, tříslovin, flavonoidů, vitamínů (provitamín A, B, vitamín C, E) a minerálních látek (draslík, železo, zinek). Syrové hrušky jsou považovány za hůře stravitelné. Dokonale zralé nebo tepelně upravené plody představují pro zažívací systém lepší volbu. Hrušky působí močopudně, příznivě ovlivňují žaludeční potíže, používají se jako podpůrný prostředek při poruchách srdeční činnosti a pomáhají při horečkách. Využití v léčitelství nachází i listy, které se hodí jako lék proti revmatismu.
