Slunečnice je jednoletá, statná rostlina dosahující výšky 1–4 m. Lodyha bývá obvykle nevětvená. Listy jsou řapíkaté, 15–35 cm dlouhé, s široce vejčitou, nepravidelně pilovitou čepelí. Lodyha i listy jsou drsně chlupaté.
Slunečnice je jednoletá, statná rostlina dosahující výšky 1–4 m. Lodyha bývá obvykle nevětvená. Listy jsou řapíkaté, 15–35 cm dlouhé, s široce vejčitou, nepravidelně pilovitou čepelí. Lodyha i listy jsou drsně chlupaté.
Kvete od června do září. Květní úbory dosahují průměru mezi 10 až 40 cm. Jazykovité květy tvořící paprsek jsou žluté a jalové. Trubkovité oboupohlavné květy v terči jsou před rozkvětem černohnědé, po rozkvětu nahnědle žluté.
Velikost pylového zrna: 26–50 µm.
Plody jsou zploštělé černé nažky bez chmýru.
Původem ze Severní Ameriky. Pěstována po celém světě. Zplaněla v Severní a Jižní Americe, Evropě, střední a jižní Asii, v jižní Africe a Austrálii. Vyhovují ji bazické, živinami, zejména dusíkem bohaté, čerstvé půdy a stanoviště, kde je dostatek opylovačů. Zplaňuje kolem cest a zahrad.
Je pěstována hlavně pro svá olejnatá semena, která obsahují kolem 45 % oleje, bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotenoidy, organické kyseliny a další látky. Olej obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin. Má protisklerotické účinky a je vhodný pro přípravu mastí a výtažků. V léčitelství se používá i květ slunečnice, který snižuje horečku, zlepšuje trávení, snižuje pocení a zevně léčí kožní záněty. Existují i okrasné kultivary.
Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L.)
Slunečnice pozdní (Helianthus laetiflorus Pers.)
Slunečnice roční (Helianthus H. annuus L.)
Slunečnice řapíkatá (Helianthus petiolaris Nutt.)
Slunečnice vrbolistá (Helianthus salicifolius A.Dietr.)
Slunečnice tuhá (Helianthus rigidus Desf.)