Vrba bílá je strom vysoký až 25 m s rovným kmenem o průměru až 1 m. Kůra je v mládí hladká, šedohnědá, později podélně rozpraskaná. Listy jsou kopinaté, až 10 cm dlouhé, chlupaté (obzvláště ze spodní strany), po obvodu jemně pilovité, na obou koncích zúžené, na špičce štíhlejší. V mládí jsou stříbřitě pýřité, později na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu šedozelené.
Řád:
Malpighiales
Čeleď:
Salicaceae (vrbovité)
Anglicky:
White willow
Francouzsky:
le Saule blanc
Německy:
die Silber-Weide
Znaky
Květ
Květy jsou malé, nažloutlé, bez korunních lístků, nahromaděné ve štíhlých, válcovitých, téměř vzpřímených jehnědách dlouhých 4–5 cm. Objevují se na oddělených rostlinách až po vyrašení mladých listů v dubnu a květnu.
Velikost pylového zrna: 10–25 µm.
Plod
Plodem je malá, zelená, 5 mm dlouhá tobolka, která dozrává v květnu. Uvolňují se z ní bílá ochmýřená semena.
Výskyt
Místem původu je Evropa a Asie. Na východě zasahuje až po západní Sibiř a do Střední Asie. Rozšiřila se také do Severní Ameriky, severozápadní Afriky i Austálie. Je náročná na světlo. Je význačným druhem na vlhkých a mokrých lokalitách, tedy na březích řek a loukách u vody. U nás se přirozeně vyskytuje v oblasti větších řek (Polabí, Poohří, na dolních tocích Svratky, Dyje a Moravy).
Křížové reakce
V lidovém léčitelství se používá vrbová kůra již odpradávna. Roku 1838 byla z kůry tohoto stromu izolována látka podobná kyselině acetylsalicylové, která je účinnou látkou v aspirinu. Odvar z vrbové kůry mírní bolesti hlavy, ulevuje při artritických bolestech kloubů, snižuje horečku a má uklidňující účinky, čímž pomáhá neurastenikům překonat potíže s nespavostí. Dřevo je měkké a lehké a užívá se pro výrobu dýh a celulózy. Z vrbového proutí se pletou košíky. Vrby se vysazují jako okrasné stromy v parcích a zahradách. Je také významnou včelařskou dřevinou.
