Vřes obecný je vytrvalý, nízký, bohatě větvený keř, dosahující výšky 20 až 50 cm. Přízemní větve jsou obvykle poléhavé, horní vystoupavé. Listy jsou vstřícné, 2–3 mm dlouhé, šupinovité, střechovitě uspořádané do 4 řad.
Vřes obecný je vytrvalý, nízký, bohatě větvený keř, dosahující výšky 20 až 50 cm. Přízemní větve jsou obvykle poléhavé, horní vystoupavé. Listy jsou vstřícné, 2–3 mm dlouhé, šupinovité, střechovitě uspořádané do 4 řad.
Kvete od července do října. Čtyřčetné květy vytváří jednostranný hrozen, který je na vrcholku přerostlý kouskem olistěné špičky výhonu. Kališní lístky jsou fialově růžové a přečnívají přes bledě růžovou, zřídka bílou korunu.
Velikost pylového zrna: 26–50 µm.
Plodem je tobolka s malými vejčitými semeny.
Roste v chladných a mírně chladných klimatických zónách Eurasie. Zavlečen byl i do Severní Ameriky a na Nový Zéland. Vyhovují mu kyselé půdy na výsluní a v polostínu. V České republice ho najdeme především v horských polohách na slunných skalách, ve světlých lesích, na pasekách a pastvinách.
Vřes je cenný pro své léčivé účinky. Předmětem sběru je nať a květ. Důležitými látkami, které rostlina obsahuje, jsou třísloviny, flavonoidy, kyselina křemičitá, glykosidy, hořčiny, sliz, silice, minerální látky a jiné. Působí protizánětlivě, močopudně, reguluje trávení a má mírné uklidňující a protiprůjmové účinky. Pomáhá při dně a revmatismu. Je vhodný pro dlouhodobé užívání. Zevně se používá na obklady na opary a vyplachují se s ním oči při zánětech. Vřes byl používán také jako přísada při vaření piva ve středověku. Vysoce ceněným produktem je vřesový med. V zahradnictví nachází uplatnění okrasné kultivary vřesu.